V životě potkáváme mnoho lidí: někteří jsou nám blízcí - přátelé, partneři; někteří naším životem jenom proplují jako epizoda, nad kterou se brzy zavře voda zapomnění. Ty, kteří jsou pro nás důležití, kteří jsou nám blízcí, obvykle oslovujeme jménem, říkáme jim: "Ty." Takto důvěrně smíme oslovovat i svého přítele nejbližšího, Všemohoucího, který zůstává věrný, i kdyby nás všichni ostatní opustili. Jemu smíme vyjevit i svá nejtajnější přání, všechna zákoutí svého srdce a své mysli. A od něj si smíme často vyslechnout slova nezaslouženého požehnání: Učiním, jak prosíš, dám ti, oč žádáš, aby bylo jméno Boží oslaveno.
Nebeský Otče, ty znáš všechny mé potřeby a všechny mé touhy. Dávej mi to, co mě povede blíž tvému království.