Les. Tma. Ticho. Jen občas zazní hlas nočních ptáků a lupnutí dřeva stromu. Čekání na stezce odvahy. Z dáli se blíží nejisté, pomalé kroky a do ticha se ozývá slabý, roztřesený dětský hlas, zpívající známou melodii: „Má Pán Ježíš, má mě rád, dí to Písmo nastokrát.“ Do tmy zní tichá slova vyjadřující naději dítěte, že i v tom tmavém a trochu strašidelném lese ho dobrý Bůh neopouští a dává mu sílu jít dál. Je slyšet víra v Boží blízkost i tam, kde nedokážeme nic vidět a nevíme, kam došlápneme každým dalším krokem. Do tmy zní ujištění o víře v Boží sílu, i přes nejistý krok a roztřesený hlas. Žádná tma života, strachu a smutku není pro Hospodina dost temná.
Bože dobrý, dej nám pevnou víru v tvou sílu, když máme strach.