Mojžíšova chvála tryská k Hospodinu poté, co Izraelity zázračně provedl Rudým mořem. Poté, co je vysvobodil z otrockého ponížení v Egyptě, poté, co je zázračně zachránil před faraónovým vojskem.
Rozhodně se Mojžíšovi nedivíme, že má radost ze záchrany a že chválí Hospodina. Na vlastní oči vidí, že Hospodin Izraelity vysvobozuje, s láskou je provází a vede „až k příbytku své svatosti“.
Ale zdá se, že Mojžíš má přes to všechno snad ještě větší radost z toho, že se vyvýšil sám Hospodin. „Kdo je jako ty mezi bohy, Hospodine?“ volá o pár veršů dál. Myslí na Hospodina, raduje se z toho, že nyní všichni uvidí, jak mocný a dobrý je Bůh.
Pane Ježíši Kriste, ty jsi mne vysvobodil z hříchu, ochránil mne přede mnou samým, zachraňuješ lidi kolem mne; kéž je tvoje jméno vyvýšeno!