Mojžíš takto předává lidu pokyny nezbytné pro zachování Hospodinovy přízně. Nelze přehlédnout, že je zde položen zdvojený důraz: abychom si dávali pozor a střežili se. Je tu něco, co nemá uniknout naší pozornosti. Je naší odpovědností to dělat. Můžeme to zvládnout. Ale na co si tedy máme dát pozor?
Nemáme zapomínat na věci, které jsme viděli (myšleno i vnitřním zrakem) na vlastní oči, tedy na jeho slovo. Podobně jako slepý, který nevěděl, kdo ho uzdravil, dokud se mu Ježíš neukázal, ani my mnohdy nechápeme, co čteme, dokud nám to Ježíš nezjeví. Dnešní otázka tedy zní: Jak dlouho to udržíš ve své paměti? Zachováš jeho slovo? Proto je třeba stále si to připomínat.
Pane Ježíši, prosím, ať nesejdeme z tvé cesty, ať se naše mysl a srdce dokážou vždy rozpomenout na tvá slova.