Pondělí 22. února

My jsme před tebou jen hosté a příchozí jako všichni naši otcové. Naše dny na zemi jsou jako stín a naděje není.
1Pa 29,15


Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.
Žd 13,14


Starozákonní verš zní sám o sobě dost pochmurně. Jenže on je součástí velikého dobrořečení krále Davida při příležitosti bohaté sbírky na stavbu jeruzalémského chrámu. Král mluví o Boží velikosti. Vyvyšuje bohatýrskou sílu, stálost a velebnost Hospodina. Vyznává, že všechno bohatství pochází od něj. Pokorně vyznává: "Kdo jsme my, že máme možnost přinášet dobrovolné dary? Dáváme ti, co jsme přijali z tvých rukou. My jsme před tebou jenom hosté. Tobě patří všechno." Výrok o pomíjivosti nevyrůstá z chmurné situace! Naopak. Je radostným vyznáním. Přestože jsme na zemi pouze jako hosté a příchozí, Bůh nám hojně dává ze svého bohatství. A to největší přitom stále vyhlížíme.
Pane Ježíši, uč mne přijímat dostatek jako projev tvé štědrosti, uč mne vnímat vlastní pomíjivost jako důvod k štědrosti.

Gn 37,3-4.12-14.23-36 * Mk 12,28-34

Čtení na 22. února v předchozích letech

2011 2012 2013 2015 2016 2017 2018 2019 - Dnes
Dennicteni.cz – Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské
Jednotlivé texty jsou zamyšlením různých autorů z církví podílejících se na společném vydávání publikace Denní čtení.
Černotiskové vydání nebo e-knihu můžete zakoupit na www.usvit.cz.
Vydání ve zvětšeném písmu pro zrakově postižené připravuje Středisko pro zrakově postižené szp.diakonie.cz
Zveřejňování textů na webových stránkách je povoleno, prosíme v takovém případě pouze o informaci na info{ @ }dennicteni.cz. Děkujeme
Stručnou dokumentaci k REST API, naleznete zde.