Bůh řekl: "Žádej, co ti mám dát." Šalomoun odpověděl: "Kéž bys dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem." K čemu potřeboval Šalomoun moudrost? Aby mohl rozlišovat dobré a zlé. Není takové přání troufalé? Vždyť Eva a Adam chtěli také v ráji poznat dobré a zlé, a Bůh je vyhnal. Oni možná chtěli spíš to dobré a zlé určovat, než rozlišovat. Nechtěli být na Bohu závislí. Byli vychytralí, nikoli moudří. Šalomoun byl moudrý a prosil o moudrost. Pošetilý člověk o moudrost prosit nebude, nevěřící člověk vůbec nebude prosit Boha. Bohu se Šalomounova prosba líbila. Tu moudrost mu dal. Jaká je to moudrost? Taková, která má počátek v úctě k Hospodinu (Ž 111,10).
J 19,31-37 * Mt 8,1-4