Žalmista si v tomto verši vypůjčuje slova z písně, kterou zazpíval Mojžíš po snad nejmajestátnějším vítězství Starého zákona – po záchraně Izraele z rukou egyptského vojska, které se za ním řítilo skrze rozdělené moře. Jenže celý příběh se před záchranou Božího lidu zaměřuje na jednu podstatnou pravdu o Bohu: Hospodin je především Bohem smlouvy. Právě smlouva s Abrahamem, Izákem a Jákobem jej vede ke všem těm bázeň budícím činům knihy Exodus. Co Bůh zaslíbil, to také splní. V tom se nachází náš nevyčerpatelný zdroj síly a radosti, neboť ať se v našich životech děje cokoliv, i kdyby se celý svět postavil na hlavu, Bůh je naše spása a kvůli sobě samému nás přivede zpátky do své přítomnosti.
Hospodine, Bože náš, děkujeme ti, že zůstáváš věrný své smlouvě a svým zaslíbením.