Kdykoli vstupuji mezi shromážděný Boží lid, abych mu ve jménu Hospodinově zvěstovala Slovo, proniká mnou jak radost z obecenství, tak i bázeň, jak to dokážu. Obsah zprávy je přece tak vzácný! Vždyť mluví sám Bůh, který má moc měnit lidské životy. Slovo zavazuje i povzbuzuje, jak převzít úkoly, a vzdát se všeho, co stojí v cestě pravého následování. Toto slovo zkoumá však i mne. Proniká až na dno mého života a odhaluje místa, za která se stydím, protože jsem selhala. Pak musí dojít na pokání, které končí pod křížem. Odtud přichází odpuštění i zplnomocnění k dalším úkolům. Pane, pomoz mi, prosím, splnit svěřený úkol a vyučovat tvé cestě i své syny.
Ex 7,1-13 * 1Kr 1,28-53