Již od dob Římského impéria bývá spravedlnost často zobrazována jako ženská postava se zavázanýma očima, protože nemá brát ohled na to, kdo před ní stojí. V jedné ruce má váhy jako symbol rovnosti, ale v druhé meč, protože své rozhodnutí musí umět prosadit a vymáhat. Spravedlnost má být slepá, přísná, chladná, opírající se o právo a hledající pravdu. Starozákonní termín "spravedlnost" má však v hebrejštině jiný význam než jemu odpovídající český výraz. Původní význam hebrejského slova "cadik" (spravedlivý) je přítel. Ve Starém zákoně je nekonečná Boží spravedlnost spojena s přátelstvím, milosrdenstvím a láskou. Bůh není slabý, ale svůj lid soudí i trestá, zastává se ho a zároveň zůstává přítelem, který ve svém milosrdenství odpouští.
Nebeský Otče, ty jediný jsi spravedlivý, neboť nejsi člověk. Pouze u tebe je skutečná spravedlnost.