Kdo z nás je bez viny? Kdo z nás se může dívat na druhé, jak je Bůh soudí, a škodolibě se usmívat? Kdo z nás nemá černé skvrny ve svém životopise? Jak nesmírně nám záleží na tom, abychom vypadali před lidmi hezky, čistě, spořádaně a nevinně. Boha odstavujeme, vypínáme, ignorujeme vlastně proto, že on vidí víc a hlouběji než lidé. On nás zná i s našimi vinami. Bez vylití krve není odpuštění. Bůh na své spravedlnosti nic nemění. Nesnižuje normu, když vidí, jak jsme neschopní. Jeho nadržování má docela jinou podobu. Bere trest sám na sebe. Bůh trpí kvůli nám. Ježíš se staví na naši stranu. Ten, který jde na kříž, stojí za námi, přestože nás zná. Nedělá si žádné iluze. Ví, jací jsme. A ty naše nezlehčené viny přijímá jako svoje. Celý náklad naší zlé minulosti bere na sebe.
Bože, slituj se nade mnou hříšným a dej, ať v Kristově oběti najdu jistotu odpuštění všech svých dluhů i zdroj nové naděje a odvahy činit dobré nejen sobě, ale i druhým. Amen.