Mnozí lidé světa říkají: "Ještě vidět, zažít, vybudovat, získat, dosáhnout to či ono... a pak můžu zemřít." Z těch slov je cítit touha po naplňujících zážitcích, ale také smutek nad pomíjivostí života. My, kteří jsme poznali vzkříšeného Ježíše, jsme také jen smrtelní lidé, ale smíme žít pro něco většího - pro něco, co nás přesahuje. Poznali jsme toho, kdo nás osvobozuje od všeho nesmyslného pachtění a honby za větrem ke skutečnému životu. V Kristu smíme žít život, který nám už tady a teď dává náš milující Otec. V Kristu smíme každý den žít s vědomím, že všechno, co v tomto pozemském životě bylo, je a bude nějakým způsobem naplňující, bylo, je a bude vždy jen nepatrným závdavkem toho, co nám bude dáno, až přijde skutečná plnost. Dobrá zpráva zní: "Ať už ti tento den přinese něco bolestného či radostného, v Kristu se smíš radovat, že je to jen nepatrná část života, který ti připravil tvůj Bůh." V Kristu smíš žít pro to, co je opravdu důležité, a to bez tíhy nesmyslnosti a zmaru. V Kristu smíš být i dnes o trochu blíž opravdové plnosti.
L 16,19-31 * 1J 4,16b-21 * Ž 133