Pud sebezáchovy i strach ze smrti je pro nás něčím zcela přirozeným. Jsme-li vystaveni smrtelnému nebezpečí, prožíváme silnou vnitřní úzkost. Přestože je Ježíš Kristus Božím Synem, na zem přišel v lidském těle se všemi slabostmi a prožíval tedy stejné pocity jako my. Obětovat svůj život se rozhodl ještě před svým vtělením, a toto rozhodnutí jej provázelo po celý pozemský život. A on za ním stál pevně. Znamenalo to pak každodenní opětovné rozhodování Otcovu vůli naplnit. Nejsilněji to na něj doléhalo v Getsemane, kde musel s úzkostí svádět tuhý boj, ale nevzdal ho. I my se musíme v nelehkých situacích k následování Ježíše znovu rozhodovat, když se naše já brání, aby zemřelo sobě. A možná právě dnes je před tebou opět rozhodnutí, znovu se plně poddat Boží vůli.
J 14,1-6 * 2S 5,17-25